Vděčím ti za to, co teď jsem.
Vděčím ti za svůj život.
Viděla jsem Let the Right One In. Je to jeden z nejlepších filmů, které znám. Přesto nemám odvahu se na něj podívat znovu.
Když pročítám tvůj LiveJournal, pláču. Stačily tři věty.
Nevím, co přesně se stalo, proč odešla Ta Třetí. Nikdy jsi mi to neřekla, takový kontakt jsme spolu nikdy neměly. Stejně mě to mrzí. Možná k tomu měla své důvody, či to snad mohlo být lepší? Netuším. Ale je mi to líto.
"hide se na nás shora dívá... tančí na svém obláčku."
Tohle byla hláška, co mě rozbrečela. Smíchy. Pamatuji si, když jsem ji četla poprvé, mlátila jsem hlavou do klávesnice a nemohla se přestat smát. Tak to bylo u většiny takových, ať byly stvořeny z klávesnic vašich, či neuvážlivých, ripujících fangirl, ze kterých jste si tak rády dělaly legraci.
Nedokážu popsat, jak moc jsem ti vděčná. Vlastně nevím, co mám psát.
Onen e-mail, kterým si zareagovala na "zpověď", co jsem vám odeslala, byl nejkrásnější e-mail, co jsem kdy dostala. Plakala jsem, a nemohla tomu uvěřit. Jsem tak trochu tvoje fangirla. Ale nemusíš se bát. Naučily jste mě, fangirlit uváženě.
Frühling in Paris.
Píseň, kterou jsem nalezla na tvém blogu. Je to jedna z mých nejoblíbenějších.
Když jsem stála na vrcholu Ajfélovky, poslouchala ji, a koukala se dolu, myslela jsem na tebe. Na to, zdali odepíšeš.
...neodepsalas.
Přes pět měsíců. Nevím, co tě k tomu vede. Zdali pouze nemáš čas, nebo je to něco konkrétního.
Omlouvám se. Psala jsem, za co. Chtěla jsem vědět, jestli jsi v pořádku. Bylas aktivní na fs.me, takže vím, že jsi. Mělo by mi to stačit.
To, co k tobě cítím je obdiv. Ne jen jako k jedné z dokonalého tria, ale i jako k člověku. Poté, co jsem přečetla tvůj LJ, se můj obdiv ještě znásobil.
Děsím tě, že? Mluvím jako nějaká Prorokyně?
Možná jsem.
Ale stále jsem si zachovala nějaký ten zdravý rozum.
Snad.
Někde.
Zakřič do tmy já....
Je mi naprosto jasný, že mi věřit nebudeš, ale já na tebe Rexe vážně neposlala. Pokud se vám dvěma rozhodl dát kapky za to jak mě neustále řešíte a píšete mi, ačkoliv chcete, abych se mezi vás už sprominutím nesrala, je to pouze jeho rozhodnutí. Já ho k tomu nenutila. Ano, mluvila jsem s ním na toto téma a ujišťuju tě, že ačkoliv jsem mu o všem řekla ze svého pohledu, je dostatečně schopný si zjistit, jak to je.
OdpovědětVymazatObsah té první zprávy byl napsán stylem, který by mě mohl urazit, ovšem mě spíš vytočilo, že mi někdo z vás vůbec píše.
K tématu co je dětinské či ne můžu napsat jen tolik, že strašně ráda překrucuješ, co ti kdo napíše, proti němu. Nevím, jestli to děláš vědomě nebo ne, radši to vědět nechci. Co se týče mých větných skladeb, nepřijdou mi nijak nesprávné, ovšem musím přiznat, že takové věci jako věta hlavní, vedlejší a interpunkce mi dělala problémy vždycky. Každý nemůže být v češtině naprosto dokonalý, jako ty. Přeju hezký den.
S těma kapkama to bylo tak, že jsem se ptala Violet jestli zná Rexe a ona že už měla tu čest, že prej ti a Warymu dával kapky. Čímž jí nechci nijak pomlouvat, jen říkám, odkud jsou ty kapky. Hele já už fakt nevim, co jsem mu říkala, nemám bohužel takovou paměť, abych si pamatovala všechny rozhovory doslovně, ale polovina z toho byly většinou moje domněnky, to vím určitě.
OdpovědětVymazatMimochodem, pokud jsi pozorně četla můj článek zpověď...?, o čemž teda pochybuju, když jsi komentovala jen moje skladby větných celků či jak se tomu nadává, tak o tom tvým pomáhání je tam zmínka.
K těm věcem ohledně tej vší malichernej nenávisti, už dávno jsem ti říkala, že mě HC a okolí nezajímá a byla bych ráda, kdyby se o mě konečně přestaly šířit blbosti, i kdyby byly sebevíc založeny na pravdě. Pak akorát přicházím na to, že mě někdo chce div ne rovnou zabít a já ho přitom ani neznám. :D
A vlastně nechápu, že vás to ještě pořád baví? Vždyť svět přece nestojí na nějakých mých blbých komentářích, videích a otravování duchů japonských hvězd...