Tento článek je bez nadpisu, protože zkrátka nevím, jak začít. Nevím, jak jinak Ti to povědět, a proto píšu tenhle článek.

Sabre Dance - Aram Khachaturian

Pamatuji si den, před třemi lety a půl , kdy jsi seděla u ohně, sama na lavičce. V šedé mikině. Já si k Tobě přisedla, a začaly jsme si povídat. Nevím o čem. Ale povídaly jsme si dlouho.

Ještě ten rok přišla naše obrovská hádka. Příšerně jsme se nesnášely. Trvalo to asi dva měsíce. A pak jsi mi pověděla, že máš ráda Stmívní. Začala éra Jaspera a Alice. Však až když jsi odešla z GFK, došlo nám oběma na plné čáře, co pro nás naše přátelství znamená.

Bylas', jsi a budeš tu se mnou vždycky. Ať budu Edwardofil, Narutofil, nebo fanatická J-Rock fangirla. To vím. Jsem si tím stoprocentně jistá, a vím, že Ty sis' jistá tím samým z mé strany. Je dobře, že sis' jistá. Máš pravdu.

Řekla bych, že si nedokážeš představit, co pro mě znamenáš, ale Ty dokážeš. Moc dobře víme, co znamenáme jedna pro druhou a jsme si jisté tím, že ta druhá cítí to samé. V tom tkví kouzlo našeho přátelství.

Tři roky bez pohádání. Tím se nemůže chlubit snad ani ten nejzamilovanější manželský pár. My můžeme. Dnes jsi měla pravdu, z našeho kamarádství by si měla brát příklad většina "BéeFeFek" dnešní doby.

To, co jsi pro mě udělala, pro mě ještě neudělal nikdo jiný. Ani zdaleka. A to počítám i fiktivní přátele.  Nebýt Tebe, už tady dávno nejsem.

Řekla bych, že kdyby byl náš cit jen o kousek silnější, byla by to láska. Ale přátelství je mnohdy slnější, než láska.

Ve zdraví i nemoci, ve štěstí i neštěstí, v lásce i nenávisti, v radosti i hněvu, v příchodu o půl hodiny později či seprání oblíbené mikiny té druhé, navždy.

Miluji Tě.